Partnerské sdílení je v našem vztahu přítomné už několik let. Máme v domě svoje oblíbené místo, kde usedáme, když cítíme potřebu vzájemného sdílení. Máme svůj oblíbený mluvící předmět, sdílecí svíčku. Je to  způsob komunikace, který je důležitou součástí našeho partnerství.  Kdysi nám tento jednoduchý komunikační rituál (a podpora lidí zvenčí – díky Rudo!) doslova zachránil náš vztah.

Krátce po tom, co jsme se s partnerem sestěhovali do společné domácnosti, jsme se začali navzájem dotýkat našich hlubokých zranění. Často jsme byli zahlceni emocemi, neschopní spolu normálně komunikovat. Odpojení, stáhnutí do sebe, ublížení, bolaví. Hledali jsme způsoby, jak se opět „potkat“.  A tak jsme často usedali ke svíčce a mluvili o svých pocitech a prožívání. Mít bezpečný prostor, kde se můžu zastavit, kde můžu sdílet všechno co se ve mně děje a vědět, že mě partner poslouchá, vnímá a cítí, bylo léčivé.

Partnerské sdílení už s námi zůstalo.  Komunikujeme takto náročná témata nebo sdílíme, jak se máme, když není v běžném rodinném životě příliš prostoru trávit čas společně. Neumíme to dokonale. Občas si skáčeme do řeči, někdy nás emoce přemůžou. Učíme se stále. Ale oba jsme vděční, že tu oázu bezpečí pro vzájemnou komunikaci a porozumění dokážeme znovu vytvářet.